Instalace serveru

Následuje pár poznámek k instalaci serveru s OS Debian.

Debian nevidí disky na rozhraní SATA 3
Na vině bude nejspíš mód přenosu. Zatímco dříve se používala emulace IDE, dnes bychom měli používat spíš AHCI. Tento mód se povoluje přímo v BIOSu a po jeho zapnutí budou disky pro Debian GNU Linux viditelné.

Pozor, někdy se AHCI zapíná pro každý SATA kanál zvlášť a tak je nutné prohlédnou volby BIOSu obzvlášť pečlivě.

Onboard Sata type - Ahci or IDE - which best

Nelze nainstalovat zavaděč GRUB 2
Instalace zavaděče GRUB může končit prapodivnou hláškou týkající se chybějící zaváděcí oblasti, tzv. BIOS Boot Partition. Prakticky to znamená vytvořit oblast označenou příznakem bios_grub o velikosti řekněme 1MB. V dnešní době je z této velikosti zaplněno asi 30kB, ale kdo ví jak to bude v budoucnu. (Právě z tohoto důvodu bych doporučoval volit velikost mnohem větší.)
Oblast bios_grub vytvoříte snadno přímo během instalačního procesu Debianu a o její existenci se můžete přesvědčit zadáním

parted /dev/sda

print

zde je důležitá mj. informace o tom, že se používá tabulka oblastí GPT, která se nově používá místo původního MBR. Důvodem je 2TB omezení velikosti disku v případě použití MBR.

Rozdělení disku (s dostatečnou rezervou pro bios_grub) u 2TB disku může vypadat třeba takto

Partition Table: gpt

Number  Start   End     Size    File system  Name  Flags
 1      17,4kB  20,0MB  20,0MB                     bios_grub
 2      20,0MB  100GB   100GB                      raid
 3      100GB   2000GB  1900GB                     raid

pak už se instalace zavaděče GRUB 2 na disk podaří. Připomeňme, že v případě instalace v SW poli RAID je třeba nainstalovat zavaděč na všechny dostupné disky, např.

grub-install /dev/sda

grub-install /dev/sdb

grub-install /dev/sdc

a ideálně i odzkoušet zavedení systému z jednotlivých disků (změnou zařízení z kterého se bude zavádět systém v BIOSu počítače).

BIOS Boot partition
GUID Partition Table

SSD disk nebo pole RAID
Nyní nehovořme o bezpečnosti takového zařízení, ale pojďme se podívat na rychlost. Rychlost čtení svého disku zjistíte zadáním

hdparm -tT /dev/sda

nebo v případě pole např.

hdparm -tT /dev/md0

Důležitý je pak především druhý (menší) údaj Timing buffered disk reads:, který v mém případě dopadl takto:

Klasický pevný disk: 87.60 MB/sec

SSD disk vertex 2: 178.84 MB/sec

3 SATA disky v poli RAID5: 288.37 MB/sec

SSD disk vertex 3: kolem 500 MB/sec (zdroj "internet")

Z toho vyplývá, že si současné SATA disky v poli RAID nevedou zrovna zle.

Jak přesunout systém na SSD disk

Obvyklým způsobem je nabootovat nějaké Live CD a v něm provést obvyklé přípravy (vytvoření oddílu a připojení disků). Dál stačí vše zkopírovat z jednoho místa na druhé, např.:

cp -axv  /mnt/zdroj/* /mnt/cíl/

Dál nainstalovat na druhý disk zavaděč Grub, např. použitím instalačního CD Debianu a spuštěním Rescue režimu. Zde se připojí nový kořenový oddíl (oddíl / na novém disku) a obvyklým způsobem nainstaluje zavaděč grub, např.:

grub-install /dev/sdb

Také je třeba v /etc/fstab nastavit podle UUID ten správný disk jako kořenový a tím jste hotovi.

Jak zjistit UUID disku
Snadno, zadejte následující

ls -l /dev/disk/by-uuid/

Zobrazený výsledek bude myslím sebevysvětlující, ten dlouhý nesmysl se pak kopíruje do /etc/fstab, kde to může pro kořenový adresář vypadat např. takto

UUID=06f4e754-4f5a-47e2-b7e6-fb9a3594e4f7 /               ext4    errors=remount-ro   0       1